HDMI, SMART TV a přenos obrazu - zní vám to povědomě? Ano, někteří z nás možná vědí, o kterém kabelu je dnes řeč. Jde však pouze o kabel? Co bezdrátový přenos obrazu? Jsme svědky revoluce vyzdvihující bezdrátovou utopii nad kabely v našich domácnostech, televizních obrazovkách, počítačích a dalších monitorech. Je čas to shrnout!
Co je HDMI a k čemu slouží?
Ač to starším generacím zní divně, doby, kdy jste museli používat minimálně pár kabelů a hledat vnitřní klid, abyste měli kvalitní zvuk i obraz, jsou pryč. Jakmile se dala dohromady superskupina největších technologických gigantů (včetně společností Philips, Sony, Technicolor a Toshiba), dokázala vytvořit audio-video konektor pro přenos dat, jak dnes říkáme HDMI (High-Definition Multimedia Interface). Od počátku byl určen pro domácí uživatele a umožňuje jim volně propojit audio přehrávače, konzole a počítače s monitory nebo televizními obrazovkami. Jediné, co potřebujete, je kompatibilní standard rozhraní. Zdánlivě nenápadný vodič HDMI umožňuje nejen přenášet zvuk a obraz v HD kvalitě, ale také komunikovat a ovládat vaše zařízení. Pouze s jednou, malou zásuvkou na vašem přístroji.
ARC a eARC
ARC neboli Audio Return Channel je jakýsi protokol, který se poprvé objevil ve verzi 1.4 HDMI v roce 2009. Pracuje především s příjmem zvukových signálů a jejich odesíláním zpět v rámci stejného kabelu. Což může být velmi užitečné, pokud hovoříme o obousměrném přenosu zvuku. A to jak v případě, kdy chceme poslat signál z našeho přehrávače do televizoru, tak i opačně, z televizoru do soundbaru.
Zkratka eARC pochází z anglického Enhanced Audio Return Channel a je zřejmé, že znamená vylepšený protokol ARC. V dnešní době jej provozuje každý kabel HDMI 2.1. Hlavní změny se týkají šířky pásma a rychlosti přenosu dat. Proto se do externích reproduktorů přenáší kvalitnější zvuk.
Pokud připojíme dvě zařízení s odlišnou specifikací ARC/eARC, kvalita se bohužel sníží. Navíc se doporučuje používat
kabely High-Speed with Ethernet, abyste si plně vychutnali funkci eARC.
Jeden CEC vládne všem
Nezávislý systém ovládání pro všechny spotřebiče: počínaje televizorem, přehrávači a konzolemi konče. Zní to jako sen, že? Říká se tomu Consumer Electronic Control. Ačkoli vám název nezní povědomě, mluvíme o jednoduchém dálkovém ovládání - pouze jednom, které zapne každé zařízení. Další názvy používané výrobci jsou Easylink, Sync, Aynet+. Jinými slovy: když spustíme podložku konzole, rozsvítí se nejen televizní obrazovka, ale také reproduktory a všechny další sběratelské předměty, například detektory pohybu.
Ačkoli se to může zdát jako nebe, realita dopadá jinak. Výrobci se skutečně neřídí pokyny a uživatel musí vše nastavit ručně. Dá se říci, že uživatel má svobodu volby nastavení, ale nejprve se musí rozhodnout. A najít ideální řešení pro více zařízení různých značek může být poměrně obtížné.
Chytrý televizor SMART TV
Musíme se zmínit o SMART TV. I když to neznamená, že by náš televizor byl nějak chytřejší než jeho předchůdce. Jedná se o obecné označení pro televizor připojený k internetu a vestavěným aplikacím
SMART TV je víc - měli bychom o něm uvažovat jako o zastřešujícím pojmu pro technologii ovládání hlasem nebo rozpoznávání gest apod. Všichni se musíme shodnout na tom, že tento termín patří na obě strany rodiny: nejen televizorům s aplikacemi Netflix, HBO GO a YouTube, ale také umělé inteligenci za plochou obrazovkou.
Základní podmínky jsou následující: Kromě nainstalovaného prohlížeče a aplikací vytvořených speciálně pro jednotlivé platformy je nutné připojení k internetu (po drátě i přes Wi-Fi). Např: VOD - samozřejmě můžeme použít prohlížeč, ale ve skutečnosti je aplikace navržena tak, aby poskytovala HD rozlišení a další intuitivní funkce, speciálně vytvořené pro uživatele SMART TV.
Bezdrátové připojení HDMI
Vysoce kvalitní bezdrátový přenos dat je bezpochyby řešením, které má budoucnost. Nemusíme tahat kabel přes celou místnost, jen abychom propojili notebook s televizní obrazovkou. Už žádné další jednotky, jako jsou digiboxy, dekodéry apod. Stačí nám náš chytrý telefon a přijímač - zabudovaný v televizoru nebo externí vysílač. Díky dosahu 50 metrů můžeme snadno ovládat datové přenosy bez nutnosti instalace dalšího softwaru.
S touto myšlenkou začala společnost Intel v roce 2010. Nový standard bezdrátového HDMI byl tehdy pojmenován WiDi. Měl však svá omezení: data na obrazovky mohli přenášet pouze uživatelé procesoru IntelCore, což znamenalo, že adaptér propojený s televizorem nestačil. Bylo to nepohodlné řešení, a proto se společnost Intel v roce 2015 rozhodla od vývoje technologie WiDi upustit. Mezitím se v dohledu objevili dva noví hráči.
První z nich se jmenuje Miracast a byl vyvinut společností WiFi Alliance. V současné době je považován za nejoblíbenější. Pracuje s technologií Wi-Fi Direct, takže uživatelé nepotřebují žádné externí zařízení a mohou pracovat offline. Nejnovější televizory mají navíc vestavěný Mircast, který funguje se systémy Android i Windows.
Druhým, méně oblíbeným, je Chromecast od společnosti Google. V podobě přídavného externího konektoru HDMI se připojuje přes Wi-Fi a přenáší obraz i zvuk z tabletů nebo chytrých telefonů, čímž je mění v malé dálkové ovladače. Umožňuje nejen sledovat oblíbené kompilace meme na YouTube, ale lze jej použít i k prohlížení obsahu mobilního zařízení. Za tak nízkou cenu a chytrý přístroj pro bezdrátové streamování získává uznání oproti tradičnímu omezenému kabelu HDMI.
